Novinky z FOK

Tradiční Koncert pro republiku Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK bude letos věnován Václavu Smetáčkovi, jeho dlouholetému šéfdirigentovi, od jehož narození uplynulo 120 let. Smetanovu Mou vlast uvede 27. a 28. října v Obecním domě dirigent Marek Prášil, výrazná dirigentská osobnost nastupující generace.

Fenomén kastrátů fascinoval posluchače v době klasicismu a nepřestává udivovat ani nás. Hvězdy operních pódií, hrdinové s hlasy andělů, pro které Mozart psal svou nejvirtuóznější, ale i nejhlubší hudbu. Dnes tento zdánlivě zaniklý svět znovu do života uvede jedinečný kontratenor Vojtěch Pelka. Jeho projev v sobě spojuje křehkost i dramatickou sílu, přesně tak, jak to vyžadují role antických vládců a milovníků v operách jako Mitridate či Idomeneo. Čeká nás silný příběh – psychologický i hudební vývoj, na jehož počátku je opojení mladickou láskou, přes pocity viny až k závěrečnému smíření. Nenechte si ujít příležitost slyšet Mozartovu hudbu tak, jak si ji možná představoval on sám – s hlasem, který překračuje hranice všednosti a dotýká se nadpozemské krásy.

Ve druhé polovině října se ve Smetanově síni Obecního domu představí mladá ruská klavíristka Alexandra Dovgan v Prvním klavírním koncertě vídeňského velikána Ludwiga van Beethovena, jehož kulaté výročí si budeme připomínat v roce 2027. Program doplní hudba Gioacchina Rossiniho a Dmitrije Šostakoviče. Pražské symfoniky bude řídit Andrej Borejko.

Sjíždí se kvůli tomu do Prahy varhanní svět! Aby ne! S naším varhanním stříbrem, s profesorem Jaroslavem Tůmou v říjnu 2026 slavíme významné jubileum. Při udílení Ceny Ministerstva kultury za hudbu 2025 se psalo: „…za vynikající a mezinárodně uznávané interpretační výkony; za odbornou kompetenci ve vztahu k historickým i moderním nástrojům; za bohatou a objevnou nahrávací činnost; za neúnavné a obětavé pedagogické působení a za popularizaci varhanní kultury…“ Prostě varhanní mocnosti – Francie, Německo a Polsko – vysílají své ambasadory, aby rozvěsili ve Smetanově síni hudební girlandy a spustili varhanní (ohňo)stroje – vivat Jaroslav!

Zahajovací koncerty jsou vždy otevřením nových dveří. V tomto případě do nové sezóny Pražských symfoniků, která bude hýřit barvami, emocemi a opusy. V rámci dvojice zahajovacích koncertů se představí zářící hvězda z Kyrgyzstánu, Alena Baeva v houslovém koncertu Ludwiga van Beethovena, a to i proto, že v březnu 2027 si bude celý svět připomínat 200 let od jeho „nahudebnínebevzetí“. Druhá polovina večera pak patří symfonii Johannesa Brahmse, který vnímal Beethovena jako svého uměleckého otce, „stále slyšel kroky takového obra“… Však i my je stále slyšíme. Zahajovacím koncertům sluší D dur, neboť je to tónina slávy.

V úterý 29. září zahraje v Kostele sv. Šimona a Judy Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka díla Claudia Monteverdiho, Adama Václava Michny z Otradovic a Girolama Frescobaldiho. Spoluúčinkovat bude SILENTIUM! ensemble.

92. sezóna FOK je druhým šéfdirigentským rokem Tomáše Netopila. Kromě něj povedou v nové sezóně Pražské symfoniky i Andrej Borejko, Mikko Franck, Julian Rachlin, Jiří Habart, Tomáš Brauner, Petr Altrichter či Alena Hron. Více prozradí dramaturg Pražských symfoniků Martin Rudovský.

Orchestr na dotek, Hudbou k srdci, Kulišáci v orchestru. Pražští symfonikové myslí i na své nejmladší posluchače a rodiny s dětmi. V úvodu nového školního roku nabídli odpolední koncert Hudba z večerníčků a pohádek a během nadcházející sezóny dětem nabídnou tradiční dětské a rodinné programy pro veřejnost i edukativní pořady pro školy.

Do nové sezóny vstoupí orchestr FOK poslední srpnovou středu a čtvrtek tradičním koncertem ve Valdštejnské zahradě. Program přinese hudbu Giuseppe Verdiho, Ruggera Leoncavalla, Leonarda Bernsteina i slavné filmové soundtracky. Pražské symfoniky bude řídit a koncerty moderovat dirigent Jan Kučera.

Ve Vyšehradských sadech se v úterý 23. června v 19:30 rozezní Dvořákova Novosvětská symfonie a Brahmsovy Uherské tance. Symfonický orchestr hl. m Prahy FOK s šéfdirigentem Tomášem Netopilem se tímto open air koncertem před letními prázdninami rozloučí se svým publikem.

Finis coronat opus – konec krášlí dílo. Závěr sezóny FOK bude velkým překvapením nejenom pro posluchače, ale i pro hudebníky samotné. Jen málokterý orchestr se v současné době může ve své dramaturgii pochlubit téměř světovou operní premiérou a k tomu ještě velkého českého skladatele Bohuslava Martinů. Nově nalezená opera Mariken z Nimègue bude hudebním dárkem pro nás všechny milovníky jeho hudby. Provedení se samozřejmě ujme šéfdirigent Tomáš Netopil, mluveného slova pak Vladimír Polívka.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pozval na koncerty 10. a 11. června slavného trumpetistu Gábora Boldoczkého a amerického dirigenta Case Scaglioneho. Společně provedou Trubkový koncert Mieczysława Weinberga a na něj ve druhé polovině programu naváže Symfonie č. 11 Dmitrije Šostakoviče zvaná „Rok 1905“.

Sinfonietta Cracovia, Dětský pěvecký sbor Radost Praha i Dvořákovo trio. Pestrá bude nabídka cyklu Komorní hudba Pražských symfoniků. Cyklus zahájí kontratenorista Vojtěch Pelka a Komorní filharmonie Pardubice s mozartovským programem. Pokračuje projekt „Bach a synové“ s hráči FOK, s nimiž vystoupí i šéfdirigent Tomáš Netopil v roli houslisty. Bachovský program provede též Ivan Ženatý. Dvořákovo trio zařadilo díla Ludwiga van Beethovena. Hudbu polských skladatelů provede Sinfonietta Cracovia, se kterou vystoupí Jan Mráček.

Proslulý cyklus Stará hudba zahájí Czech Ensemble Baroque. Přijede Collegium Vocale Gent se svou českou uměleckou vedoucí Barborou Kabátkovou. Houslista Ilya Gringolts s cembalistou Francescem Cortim provedou Bachovy houslové sonáty. Vystoupí též Cappella Mariana a Capella Ornamentata. Na závěr sezóny je přichystán vokální projekt britského souboru The King’s Singers.

Boris Giltburg, Lukáš Vondráček, Khatia Buniatishvili, Miroslav Sekera, Bertrand Chamayou a Olga Pashchenko. Šestice pianistů, kteří vystoupí v sezóně 2026/2027 v Rudolfinu. Bude znít hudba od období baroka, přes klasicismus, romantismus až po díla autorů 20. století.

Beethoven, Smetáček, Netopil. To jsou hlavní pilíře nadcházející sezóny Pražských symfoniků. Orchestrální cyklus C/D přináší dva programy s šéfdirigentem Tomášem Netopilem a tři s hostujícími dirigenty, kterými jsou Alena Hron, Andrej Borejko a Mikko Franck. Mezi sólisty se objeví Alexandra Dovgan, Alban Gerhardt, Jean Rondeau nebo duo bratří Lucase a Arthura Jussenových. Ti provedou v české premiéře Koncert pro dva klavíry Magnuse Lindberga. Dále se posluchači mohou těšit třeba na Berliozovu Fantastickou symfonii, Stabat Mater Francise Poulenca s Pražským filharmonickým sborem a na symfonie Dmitrije Šostakoviče či Sergeje Rachmaninova.

Nadcházející 92. koncertní sezóna Pražských symfoniků bude sezónou Ludwiga van Beethovena, Václava Smetáčka, Tomáše Netopila a Vltavské filharmonie. Zlatou nití sezóny bude Ludwig van Beethoven, jehož 200 let od úmrtí si připomínáme v březnu příštího roku. Dr. Václav Smetáček (1906–1986) byl dlouholetým šéfdirigentem orchestru, legendou, historií, která se propsala do genů orchestru. Tomáš Netopil je zcela živoucí současností a budoucností, tato sezóna je jeho druhou v roli šéfdirigenta a hudebního ředitele orchestru. Pohledem do budoucna je pak také Vltavská filharmonie, která má být příštím sídlem FOK.

Mozartovo Requiem v Obecním domě. Pražští symfonikové na dvojici koncertů, věnovaných Památce Cyrila Höschla, 29. a 30. dubna 2026 zahrají Symfonii č. 104 D dur „Londýnskou“ Josepha Haydna a Requiem d moll Wolfganga Amadea Mozarta.

„Každé setkání s Pražskými symfoniky je pro mne malým svátkem, na setkávání v příští sezóně se nesmírně těším, neboť je nabitá silnými příběhy, osobnostmi, emocemi a krásnými hudebními obrazy,“ říká Tomáš Netopil a dodává: „Moje ambice věnovat širší pozornost českým skladatelům dvacátého století se projeví hned ve dvou programech, vedle toho nabídneme plejádu sólistů z řad orchestru i světových jmen, například houslistku Alenu Baevu, Juliana Rachlina v roli houslisty i dirigenta či slavné klavírní duo bratří Jussenů. Závěr sezóny pak přinese premiéru díla Ľubici Čekovské.“ Program nadcházející sezóny 2026/2027 představili zástupci Pražských symfoniků na tiskové konferenci 8. dubna a zároveň spustili i předprodej vstupenek na novou sezónu.

92. koncertní sezóna Pražských symfoniků je sezónou Ludwiga van Beethovena, Václava Smetáčka, Tomáše Netopila a Vltavské filharmonie. Zlatou nití sezóny je Ludwig van Beethoven, jehož 200 let od úmrtí si připomínáme v březnu příštího roku. Dr. Václav Smetáček (1906–1986) byl dlouholetým šéfdirigentem orchestru, legendou, historií, která se propsala do genů orchestru. Tomáš Netopil je zcela živoucí současností a budoucností, tato sezóna je jeho druhou v roli šéfdirigenta a hudebního ředitele orchestru. Pohledem do budoucna je pak také Vltavská filharmonie, která má být příštím sídlem FOK.

Pražští symfonikové uvedou Martinů První houslový koncert s Josefem Špačkem. Orchestr FOK na koncertech ve Smetanově síni Obecního domu 15. a 16. dubna bude řídit proslulý americký dirigent Leonard Slatkin. V české premiéře zazní hned v úvodu programu Slatkinova skladba Schubertiade a ve druhé půlce bude uvedena Symfonie č. 3 Es dur op. 55 „Eroica“ Ludwiga van Beethovena.

Dvořákovo oratorium Stabat Mater patří k nejznámějším a umělecky nejsilnějším dílům svého druhu. Hudba zkomponovaná na duchovní text o utrpení matky Kristovy je uváděna především v době Velikonoc a tuto tradici drží i FOK ve Smetanově síni Obecního domu. Ale např. v roce 2004 putoval orchestr s tímto oratoriem všech oratorií na zájezd do Říma a ve starobylé římské bazilice Santa Maria Maggiore vyslechl provedení i kardinálský sbor v čele s budoucím papežem Benediktem XVI.! Tohoto mimořádného koncertu se skvělými sólisty a sborem se poprvé ujme Alena Hron, se kterou se také FOK začíná potkávat pravidelně.

Věhlasný majitel modrých houslí zvolil pro svůj program podtitul Koncert ve starém stylu. Inspiroval se houslistou Janem Kubelíkem a jeho pověstnými recitály v Carnegie Hall z počátku 20. století. Odtud pramení důraz na vysoce virtuózní skladby Paganiniho. Nebyl by to však Pavel Šporcl, aby ke starému nepřidal něco nového, vlastního, originálního. Příhodně pojmenovaná Suita ve starém stylu Alfreda Schnittkeho se přímo nabízela jako vhodný protipól pro vytříbené uši dnešních posluchačů. Vždyť jde o podobně starou hudbu, jako ve své době přinášel posluchačům Kubelík, když v Americe hrál Wieniawského. Recitál se přeci jen odehraje o pět čtvrtin století později. A co na tom, že nebude v Carnegie Hall; kostel sv. Šimona a Judy je pro starý styl jako stvořený, neboť jím sám dýchá.

Nový šéfdirigent FOK Tomáš Netopil vždy pokládal za důležité věnovat velkou pozornost mladým českým umělcům. A tak by se rád v každé sezóně s námi podělil o mladé osobnosti, které mají obrovský potenciál: březen 2026 bude náležet Belle Adamové. Na úvod měsíce s orchestrem Mahler a Písně o mrtvých dětech, v polovině března další intenzivní cyklus – Zimní cesta Franze Schuberta, cesta o 24 básních Wilhelma Müllera. Na plátně vprostřed „cesty“ bude svítit obraz další romantické postavy, malíře Adolfa Kosárka. Zářit nocí bude také klavírní part v podání německé legendy Michaela Geeseho.

18. a 19. března poprvé přivítají Pražští symfonikové nejvýznamnějšího slovinského dirigenta současnosti Marka Letonju. Program pak odpovídá cele jeho naturelu: první půle francouzská na počest jeho dlouholetého působení ve Štrasburku, druhá půle Osudová jako pozdrav současné pozici, šéfdirigenta v mořských Brémách. Poprvé s orchestrem FOK vystoupí také varhaník varhaníků Olivier Latry.

V úterý 10. března v 19:30 vystoupí v Kostele sv. Šimona a Judy soubor Collegium Colloredo, jehož uměleckým vedoucím je šéfdirigent Pražských symfoniků Tomáš Netopil. V programu večera zazní skladby z hudební sbírky arcibiskupského zámku v Kroměříži. Zazní skladby Alessandra Pogliettiho, Pietra Andrea Zianiho, George Muffata, Johanna Heinricha Schmelzera, Heinricha Ignaze Franze Bibera a Antonia Bertaliho.

Šéfdirigent Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Tomáš Netopil pozval ke spolupráci skvělou mezzosopranistku Bellu Adamovou. Společně uvedou 4. a 5. března ve Smetanově síni Obecního domu Mahlerovy Písně o mrtvých dětech. Ve druhé polovině koncertu zazní proslulá Pohádka Josefa Suka – suita z dramatu Radúz a Mahulena, předehrou večera bude jímavé Adagio pro smyčce Samuela Barbera.

Kdo je připraven, není překvapen. Tímto heslem se řídí i kontrabasista FOK a hybatel mnoha pozoruhodných počinů Lukáš Verner. V touze, aby byl člen Pražských symfoniků co nejuniverzálnějším hudebníkem, inicioval projekt, který bude mapovat tvorbu synů Johanna Sebastiana Bacha a do kterého se zapojí čím dál obojživelnější členové orchestru. Projekt, který započal v září 2025, opravdu jen tak neskončí, neboť „Papá“ Bach měl synů jak blech a jeden je zajímavější než druhý. Další pokračování v únoru 2026, ale i v sezóně 2026/2027.

Věhlasný španělský soubor La Grande Chapelle, pojmenovaný podle dávného hudebního epicentra v Burgundsku, už v našem kostele vystupovat měl. Tehdy však panovala pandemie, tak si musíme na pražskou premiéru počkat na únor 2026. Čekání se však jistě vyplatí, neboť ansámbl se svým uměleckým vedoucím, hudebním znalcem Albertem Recasensem přivezou plnou náruč „svého“ renesančního velmistra Tomáse Luise de Victoria. Nu a jako správně vychovaní Španělé také zasvětí večer Panně Marii.

Jan Bartoš a Beethoven, to je souznění duší. Jeden z nejvýraznějších českých klavíristů vydal několik oceňovaných CD, včetně Beethovenových sonát. Právě Beethoven stojí v centru klavíristova celoživotního zájmu a považuje ho za největšího revolucionáře v historii hudby. Na svém recitálu v Rudolfinu zahraje Jan Bartoš z pera Ludwiga van Beethovena 7 bagatel op. 33, 6 bagatel op. 126 a 32 variací c moll. Ve druhé půlce koncertu zazní ještě Sonáta a moll č. 14 D 784 Franze Schuberta.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahraje na dvojici orchestrálních koncertů v úvodu února skladby Lili Boulanger, Petra Iljiče Čajkovského a Sergeje Prokofjeva. Sólistou v Čajkovského klavírním koncertu č. 1 b moll bude klavírista Boris Gildburg. Orchestr FOK bude řídit Kevin John Edusei.

V úterý 27. ledna vystoupí v rámci cyklu komorní hudby FOK v Kostele sv. Šimona a Judy soubor The Trio s programem složeným z děl českých skladatelů - Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Bedřicha Smetany. The Trio tvoří houslista, laureát řady českých i mezinárodních soutěží, držitel ceny Classic Prague Awards a uznávaný sólista i koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička, klavírista, vítěz soutěží Pražského jara a Young Concert Artists v New Yorku Martin Kasík a violoncellista, vítěz soutěže Pražského jara a koncertní mistr České filharmonie Václav Petr

V sobotu 17. ledna 2026 vystoupí v rámci cyklu FOK Světová klavírní tvorba palestinsko-izraelský pianista Saleem Ashkar. Ve Dvořákově síni Rudolfina zahraje Fantazii C dur op. 17 Roberta Schumanna a dvě klavírní sonáty Ludwiga van Beethovena, a sice č. 23 f moll op. 57 „Appassionata“ a č. 26 Es dur op. 81 „Les Adieux“.

Verdiho Requiem vzniklo k uctění památky romanopisce Alessandra Manzoniho a autor do něj zakomponoval i dříve složenou část Libera me ze zamýšlené Mše za Rossiniho. Soprán v ní tiše, prosebně zpívá: „Vysvoboď mě, Pane…“ To ještě Verdi nevěděl, že podobně jako Rossini či Manzoni se i on prostřednictvím svého díla nesmrtelnosti dočká. Mezi nesmrtelné tímto způsobem patří rovněž architekti Antonín Balšánek a Osvald Polívka, kteří nám v Praze zanechali nádhernou Smetanovu síň. Ta je pro velké vokálně-instrumentální opusy jako stvořená. Pražští symfonikové vzdají těmto velikánům úctu společně s dirigentem Tomášem Braunerem a hvězdným pěveckým obsazením v čele s Ester Pavlů a Pavlem Černochem.

Posledním hostem ze Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK ve studiu Classic Praha v roce 2025 bude ředitel Pražských symfoniků Daniel Sobotka. Jak hodnotí uplynulý rok a co čeká FOK v úvodu roku 2026? Kromě zdraví přeje posluchačům Classic Praha také hodně krásných hudebních zážitků.

Poznávání pražských sálů: speciální balíček koncertů ve čtyřech skvostných pražských sálech vhodný jako vánoční dárek.

Ve středu 17. prosince vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy Ensemble Inégal Adama Viktory. V rámci cyklu Stará hudba FOK uvede Psalmi vespertini Jana Dismase Zelenky. K provedení si soubor přizval devět skvělých pěveckých sólistů.

Program nese název Vánoční kantáta pro UNICEF a v jeho rámci zazní Předehra k opeře Hrad Czorsztyn Karola Kurpińskeho, Koncertantní symfonie pro housle, violu a orchestr Es dur K 364 Wolfganga Amadea Mozarta a Vánoční kantáta pro baryton, smíšený sbor, dětský sbor, varhany a orchestr Arthura Honeggera. Jeho Une cantate de Noël začíná hlubokými smyčci a ve varhanách dunivým basem, do kterého se postupně – též od spodních hlasů – přidávají sbory slovy: „Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, Panovníku, vyslyš můj hlas!“ Tak Arthur Honegger v roce 1953 vylíčil chaos světa. Teprve v okamžiku Ježíšova narození se objeví písně. Útržky jiskřivých melodií se v různých jazycích okamžitě rozletí krajinou jako symbol radosti, kterou si předávají všechny národy.

Pražští symfonikové vystoupí 3. a 4. prosince pod taktovkou Ivora Boltona s klavíristou a skladatelem Fazılem Sayem, který provede v české premiéře vlastní klavírní koncert s názvem Matka Země. Na koncertě zazní také Mozartova Předehra k opeře La Clemenza di Tito a Devátá symfonie Franze Schuberta zvaná Velká.

V sobotu 29. listopadu vystoupí v rámci cyklu Světová klavírní tvorba Pražských symfoniků ve Dvořákově síni Rudolfina proslulé sesterské duo Katia a Marielle Labèquovy. Zahrají díla Claude Debussyho, Franze Schuberta a Philipa Glasse.

Flétnistka a umělecká vedoucí ansámblu Collegium Marianum je světoběžnice, zejména evropoběžnice, ale snad nejvíce polskoběžnice. Ano, druhým domovem Jany Semerádové je v poslední době Polsko a nejvíce staroslavný Krakov, kde učí na univerzitě. A kde také poznala špičkového polského cembalistu Marcina Świątkiewicze. Umělce s pozoruhodnou kariérou a diskografií. Společně – s Lenkou Torgersen a Hanou Flekovou – se vydají ohledávat švy baroka a klasicismu. Tedy dobu, kdy kralovali synové Bacha seniora. Kdy již byl Bach dojemně sentimentální a jeho následovníci prudce galantní.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pozval do Prahy vzácné hosty – věhlasnou Izraelskou filharmonii s uznávaným klavíristou Yefimem Bronfmanem. Jedná se o závěrečný koncert jejich společného evropského turné. 12. a 13. listopadu provedou ve Smetanově síni Obecního domu Beethovenův Pátý klavírní koncert zvaný „Císařský“. Po přestávce zazní Pátá symfonie Petra Iljiče Čajkovského. Koncert řídí šéfdirigent Izraelské filharmonie Lahav Shani.

V oktávu Svátku všech svatých, tedy v postupně jasnícím se stínu, se před Pražské symfoniky opět postaví dirigent Petr Altrichter. Vždy pro­mýšlí program s citlivostí a hloubkou. I s ohledem na tóniny, které udávají barvu a charakter večera. Proto zazní Mendelssohnův Chvalozpěv, neboť potřebujeme pít z tóniny B dur, která podle starých mistrů náleží slunci; všechno, co je v B dur, je živé, nádherné, majestátní a veliké. B dur také slouží ke klidnému rozjímání a naplňuje nás vírou. To přesně v listopadu potřebujeme. K tomu jasné hlasy a klid Nedokončené.

V síni, která nese jeho jméno, shlíží Bedřich Smetana z reliéfu na varhanách a čeká na slavnostní příležitost. Na příležitost hodnou uvedení jeho vrcholného díla, které sám neměl šanci slyšet. Shora však jako by slyšel každé provedení. Jako by se bronzový reliéf pousmál, když se rozezní harfy Vyšehradu, a při slavnostním uvedení 28. října jako by se uzarděl. Vždyť v dnešní době se víc než kdy dříve ukazuje, jak důležité je připomínat a oslavovat hodnoty, pro které vznikla První republika. Jakožto orchestr sídlící v Obecním domě, odkud byla v roce 1918 vyhlášena, nemůžeme tento svátek opomíjet. Stejně jako nemůžeme opomíjet význam díla Bedřicha Smetany.

Světově proslulý klavírista Yefim Bronfman vystoupí 25. října 2025 v Rudolfinu, čímž zahájí cyklus klavírních recitálů Světová klavírní tvorba FOK. V první polovině večera zazní díla Roberta Schumanna a Johannesa Brahmse, zatímco druhá polovina bude patřit dvojici autorů Claude Debussy a Sergej Prokofjev.

Stěžejním kusem programu, který Julie Svěcená zahraje v Klášteře sv. Anežky České 16. října s akordeonistou Ladislavem Horákem, je Čtvero ročních dob argentinského skladatele Ástora Piazzolly, zasazené do Buenos Aires. Umění mladé houslistky zazáří nejen v dalších skladbách krále nového tanga, ale také v sólové Bachově Partitě.

Hlasy zpěváků souboru Graindelavoix jsou plny jedinečných barev a vokálního mistrovství. Zakladatel a umělecký vedoucí souboru Björn Schmelzer dokáže z této pestré palety vytvořit fascinující hudební obraz, který lahodí sluchu i duši. Soubor interpretuje a představuje hudbu starých mistrů současným způsobem. Klade si otázku, co hudba zrcadlila v době svého vzniku a co zrcadlí nám. Antverpský soubor Graindelavoix k nám po šesti letech přijíždí s novým programem renesančních motet založených na teologickém konceptu „creatio ex nihilo“ – stvoření z ničeho.

Když se pomyslně otočíme do minulosti, stáli Pražští symfonikové trpělivě po boku Tomáše Netopila v dobách jeho dirigentských začátků koncertních i nahrávacích. A je to právě Sukova Symfonie E dur, která tyto kořeny připomíná; totiž v roce 2008 vznikl první společný nahrávací projekt, k němuž se tehdy psalo: toto neprávem zanedbávané dílo rozkvétá pod taktovkou mladé české naděje, Tomáše Netopila, žáka Jiřího Bělohlávka. Tomáš Netopil mezitím světem vyzrál, ale láska k Sukově hudbě zůstává. Nově se pak přidává další světoběžník, fenomenální houslista Daniel Hope.

V kostele sv. Šimona a Judy 23. září vystoupí soubor Capella da camera Praga, který sestává ze členů orchestru FOK. Svým koncertem zahájí cyklus Komorní hudba a k té příležitosti přišli s projektem Bach a synové, který bude mít pokračování nejen v této sezóně. Jak název napovídá, zazní hudba z pomezí baroka a klasicismu, kterou zkomponoval Johann Sebastian Bach a jeho čtyři rodinní následníci.

Nový šéfdirigent a hudební ředitel Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Tomáš Netopil bude inaugurován na zahajovacím koncertě 91. sezóny, který se uskuteční 17. a 18. září ve Smetanově síni Obecního domu. Zazní velkolepá První symfonie Gustava Mahlera zvaná „Titán“ a suita z baletu Sůl nad zlato Jana Hanuše.